Každý den si uvědomit, co je můj kříž

Skutečně nevíme dne ani hodiny a nic jistějšího není než smrt. Proto je třeba vykupovat čas. Jak? Živou vírou, denním cvičením se v pokořování čili ve stálém zříkání se svého dobra, svých dobrých plánů a úmyslů. Nemáme si držet své představy, ale vše dávat do světla a za to, co člověk spontánně udělá, tedy svévolnosti, se pokořovat. Ale ve vztahu k druhým, když něco udělají nesprávně, se místo odsuzování v duchu pokořit: „Pane, já jsem ještě dvakrát horší. Tolikrát jsem udělal tu samou, ba ještě větší chybu. A ještě to byla taková banální chyba, které by se tento člověk nikdy nedopustil.“ A konkrétní těžkosti přijímat jako kříž.

„Žízním“ a „Eli, Eli lema sabachtani“ (svědectví a motivace k modlitbě)

V soukromé modlitbě jsem prožíval Ježíšova slova „Žízním“ a „Eli, Eli lema sabachtani“. Nejprve jsem si uvědomoval, jak Ježíš na kříži žízní, touží po naplnění Boží vůle – po přemožení kořene otroctví temnoty, kterým je hřích. Ježíš to chce. On po tom žízní. To je vůle Nebeského Otce. Ježíš žízní po jejím naplnění. Ale zároveň vnímám, že Ježíš teď ve mně žízní i po naplnění konkrétní vůle Otcovy v určitých záležitostech, které mě tíží a za které se modlím. Také však vnímám, že i za tuto věc na Golgotě trpěl. Žíznil tam po všeobecném naplnění Otcovy vůle, ale zároveň i po naplnění Boží vůle v této konkrétní věci, ve které jsem bezmocný, spoluukřižovaný s Ježíšem. Velmi mě oslovovalo, když jsem prožíval v určitém rytmu několik konkrétních úmyslů, a čas v modlitbě tak velmi rychle utíkal. Vždy jsem se intenzivně sjednotil s Ježíšem v tom konkrétním úmyslu, potom nastal kratinký oddech a pak, hned po malém sebezáporu, jsem znovu v modlitbě dával Bohu další konkrétní úmysl či problém, který Duch svatý ukázal. V tomto rytmu je potřeba malého sebezáporu. Řeknu si například: „Zapři se. Zapírám se.“ A hned to realizuji v modlitbě tak, že překonám určitý bod lenosti tím, že znovu zvednu ruce a pokračuji v duchu v modlitbě tak dlouho, jak v Duchu Božím vnímám potřebu se za konkrétní úmysl modlit.

Zapři sám sebe a Boží moc bude působit

Musíme zajet na hlubinu. Být s Ježíšem bičovaným, trním korunovaným a poplivaným. Jde o vnitřní postoj. Apoštol Pavel říká: „Mějte to smýšlení, které bylo v Kristu Ježíši… On se ponížil až na smrt.“ Ano, Pán Ježíš nám dal příklad. On jasně říká: „Zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě.“ Zapření sama sebe není pouze fyzické. Jde především o zapření svého „já“, kořene našeho ega, starého člověka, který chce vše plně brát do svých rukou. To zapření je i v oblasti myšlení, našich pocitů a týká se i naší vnitřní a zevnější kázně. Je to i otázka zvědavosti očí, otázka upřednostňování různých nepodstatných informací před plněním vůle Boží v dané situaci. Například někdy k nám Bůh mluví a chce po nás v určité maličkosti kázeň. Tehdy má člověk mimořádné nutkání dělat všechno možné, jen ne zřeknout se svých myšlenek a plánů a nakontaktovat se na Boží myšlenku a Boží přítomnost.

Bůh po nás – a to je podstata svatosti – chce poslušnost víry, která je většinou spojena s malými zevnějšími sebezápory, ale především s těmi vnitřními. Totiž problém je v tom, že člověk chce prosazovat své vize. Bůh nám je třeba i dá, abychom nebyli úplně prázdní, protože prázdnota může působit negativně a každý ji nezvládne. Proto nám Bůh dává i různé vize, ale pak po nás chce obětování tohoto svého Izáka tak, jak to chtěl po Abrahámovi.

Mějte sůl v sobě

Mladá generace touží po velkém ideálu. A není větší ideál, než radikálně následovat Pána Ježíše. Ježíš říká: „Každý bude solen ohněm. Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji.“ (Mk 9,49-50). Tedy máme být vytrvalí v radikálním následování Pána Ježíše. Máme mít v sobě sůl, oheň horlivosti, a zároveň máme žít ukřižování starého člověka, tj. ztrácet to „své“ pro Ježíše, protože jinak nebudeme mít mezi sebou pokoj! Svatost spočívá ve vytrvalém chození ve víře uprostřed všedních dnů.

Ježíš je vítěz – On má poslední slovo

Je třeba bojovat za duchovní probuzení ve svém národě – připravovat půdu pro živého Pána Ježíše. Přijde Boží čas, kdy zavane Duch Svatý! Nevzdávejme se. Náš boj není proti tělu a krvi, ale proti mocnostem v ovzduší (Ef 6,12). Nemějme však strach, Ježíš je s námi. On o nás ví a my jen neseme část Jeho útrap a pronásledování, které On zakouší nyní ve světě a bohužel i ve svém tajemném těle – církvi. Ale On je vítěz!

Pane, dej nám své slovo

Celý svět prodělává krizi víry, nastal masový odpad od křesťanství. Bohu díky, že můžeme bojovat za čistotu víry. Bůh nás do toho boje postavil. Nebojujeme jen za Ukrajinu, ale Bůh nás postavil na bojiště, abychom bojovali i za celou církev. Když člověk vidí, jak veliký je to problém, tak v modlitbě říká: „Bože, co s tím? My nejsme v postavení, jako byl David proti Goliášovi, ale spíš jako bychom stáli s prakem proti atomové bombě. Nemáme žádnou šanci. Ale my důvěřujeme, že Ty jsi Všemohoucí, že Ty v tom boji zvítězíš a že nastane duchovní vzkříšení. A jak? My jsme ve tmě: je před námi jenom problém, nevidíme řešení, ale věříme, že když Ty dáš své prorocké slovo, tak za ním přijde Duch. A Ty svým Duchem můžeš všechno změnit, obnovit.

Ježíš si žádá zralé lidi

Ježíš si žádá zralé lidi. Za rok s jedním zralým člověkem může udělat víc než se stovkami nezralých za 200 roků. Známkou zralosti je skutečně stupeň zemřítí svému já s Kristem. Podstata této smrti je v pokoře, v úplném zříkání se v každém okamžiku své vlastní vůle, svého dobra, svých představ i tužeb a přijímat vše z lásky k Ježíšovi.

Máme vystupovat v Boží autoritě

Největší mocí je Boží všemohoucnost. Skrze ni Bůh z ničeho stvořil celý vesmír – miliony hvězd, naši Zem… Boží všemohoucností byl také vzkříšen Kristus. A On nám tuto moc propůjčuje, dává nám svou autoritu – „ve jménu mém“. Nemáme vystupovat ve svém jménu, to by se nám démoni vysmáli. Když na silnici zamává na řidiče policista v uniformě, všichni ho musí respektovat a zastavit. Kdyby zamával nějaký jiný člověk, řidiče to nezavazuje, může jet dál. Policista má moc – autoritu. Bůh nám také dává autoritu. A co my? My přinejlepším spíme. Pane, odpusť nám! Ale až budeme stát před Božím soudem a budeme souzeni podle Božího slova, Bůh řekne: „Tys mohl změnit dějiny, tok událostí ve svém národě, ve světě…

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme. Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy.“

2Kor 4,16-17 (12. 3. – 26. 3. 2017)

MIKROČIPOVÉ IMPLANTÁTY

  • Byzantský katolický patriarchát postupně publikuje práce odborníka na problematiku čipů. Rozhodl se je nezištně poskytnout patriarchátu, aby především Rusku, Ukrajině [...]

  • 9. ZÁVĚR + 10. PRAMENY A ODKAZY

    9. Závěr   Tato studie má za cíl informovat o skutečných nebezpečích, která masmédia zamlčují anebo informace překrucují. Má tě [...]

  • 8. TECHNOLOGIE KOMPLEMENTÁRNÍ S MIKROČIPOVÝMI IMPLANTÁTY

    Nyní budeme hovořit, ne však úplně vyčerpávajícím způsobem, o některých existujících technologiích, které mohou být spojeny s čipovými implantáty, aby je [...]

  • 7. DUCHOVNÍ NEBEZPEČÍ ČIPU – NA BIBLICKÉM ZÁKLADĚ

    I když třeba nejste věřící, myslím, že tato kapitola bude pro vás velmi užitečná. Bible obsahuje mnoho důležitých poselství. V poslední [...]

  • 6. CO SE BUDE DĚLAT PRO TO, ABY LIDÉ PŘIJALI MIKROČIPY

    Podkožní mikročip nám bude představen jako perfektní zařízení, takže jej budeme přijímat bez váhání. Ale nezapomeňte: pokud si necháte toto [...]