„Žízním“ a „Eli, Eli lema sabachtani“ (svědectví a motivace k modlitbě)

V soukromé modlitbě jsem prožíval Ježíšova slova „Žízním“ a „Eli, Eli lema sabachtani“. Nejprve jsem si uvědomoval, jak Ježíš na kříži žízní, touží po naplnění Boží vůle – po přemožení kořene otroctví temnoty, kterým je hřích. Ježíš to chce. On po tom žízní. To je vůle Nebeského Otce. Ježíš žízní po jejím naplnění. Ale zároveň vnímám, že Ježíš teď ve mně žízní i po naplnění konkrétní vůle Otcovy v určitých záležitostech, které mě tíží a za které se modlím. Také však vnímám, že i za tuto věc na Golgotě trpěl. Žíznil tam po všeobecném naplnění Otcovy vůle, ale zároveň i po naplnění Boží vůle v této konkrétní věci, ve které jsem bezmocný, spoluukřižovaný s Ježíšem. Velmi mě oslovovalo, když jsem prožíval v určitém rytmu několik konkrétních úmyslů, a čas v modlitbě tak velmi rychle utíkal. Vždy jsem se intenzivně sjednotil s Ježíšem v tom konkrétním úmyslu, potom nastal kratinký oddech a pak, hned po malém sebezáporu, jsem znovu v modlitbě dával Bohu další konkrétní úmysl či problém, který Duch svatý ukázal. V tomto rytmu je potřeba malého sebezáporu. Řeknu si například: „Zapři se. Zapírám se.“ A hned to realizuji v modlitbě tak, že překonám určitý bod lenosti tím, že znovu zvednu ruce a pokračuji v duchu v modlitbě tak dlouho, jak v Duchu Božím vnímám potřebu se za konkrétní úmysl modlit. Občas přicházejí i určitá světla do konkrétních záležitostí či do určitých Božích pravd. Někdy si to světlo rychle v bodech zapíši, ale jindy i to světlo obětuji z lásky k Ježíši: „Pane, teď jsem chudý duchem, teď nic nechci. Nepustím se Tě, neodejdu ze spojení s Tebou ani za cenu, že ztratím toto pravdivé světlo (myšlenku). Nebudu si ho zapisovat či mu věnovat čas. Teď to všechno odhazuji. Chci být jen s Tebou. Ty konkrétní věci mi pomohly vystoupit jako po žebříku k Tobě, ale já po něm teď nebudu sestupovat. Teď, alespoň tuto chvíli jsem jen a jen cele v chudobě ducha s Tebou.“

Když jsem pak v modlitbě prožíval Ježíšovo slovo z kříže „Eli, eli lema sabachtani“, znovu jsem dával Bohu každý konkrétní problém a prožíval, že Ježíš ho vzal na sebe. Když konkrétně vyhlásil, po čem žízní, duchovní síly temna se postavily jako mrak proti Němu, ale On je v tomto mraku a trvá na tom, co je Otcova vůle. Celé peklo však zuří, protože toto nechce. Ale Ježíš to chce a já také. On za to trpí a já vnímám Jeho utrpení, ale neprožívám ho city, spíš vůlí – s určitou svatou neoblomností, ale ne v pýše a svévolnosti, ale ve vůli Boží a v jednotě s Ježíšem – neustoupím. Boží nepřítel po dobrém beztak nedá ani milimetr. Tedy ať je to milimetr či kilometr, ať je to gram či tuna, on nic nedovolí pro Boží království. Z toho se mohu poučit, že i já ať milimetr či kilometr, nic nemohu pro Boží království získat ve své síle, svou vůlí bez Ježíše. Avšak jestliže jsem s Ježíšem, a když Pán chce, abych prosil za velké věci, prosím za velké. V malých věcech se člověku zdá, jakoby se to přece jen nějak dalo udělat i bez Ježíše, že k tomu vlastně není třeba Božího zásahu, Božího zázraku. U velkých už člověk cítí, že tu musí být Boží zásah, že to nejde v síle naší přirozenosti. Zevnějškově někteří lidé mnohé věci i prosadí, podaří se to, ale pokud to není pro Boží království, tedy je to v našich přirozených silách bez Boha, neobstojí to, nemá to cenu pro věčnost. Obstojí jen to, s čím jsme šli do smrti s Kristem, ať je to věc malá či velká. Jen ta má cenu pro věčnost.

Tedy v tom slově „Eli, eli lema sabachtani“ prožívám v konkrétním problému touhu po prosazení Boží vůle: „Tak to musí být! Tak to chce Otec, tak to chce Ježíš ve mně a tak to chci i já. Tak to musí být!“ Prožíval jsem ve víře, že teď působí moc Boží a že prosazuji Boží vůli proti odporu sil temnoty: „Tak to musí být a tečka! Tak to chce Bůh! Bůh musí být oslaven!“ Člověk hoří láskou, horlivostí za prosazení vůle Boží. Vnímal jsem ty vrahy – démony, kteří likvidují duše, a já se teď stavím v moci jména Ježíš, v ohni horlivosti proti nim. Právě zde platí princip „agere contra“. Uvědomím si zápornou realitu a použiji slovo „ALE“: Ale Boží moc je větší! Ale Ježíš je mocnější! On na kříži zvítězil. On má poslední slovo.

 

Stáhnout: „Žízním“ a „Eli, Eli lema sabachtani“ (svědectví a motivace k modlitbě)

Vyberte jazyk

Hľadať

Slovo života

„Vždyť nás má ve své moci láska Kristova. Nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všechny, a že tedy všichni zemřeli. A za všechny zemřel proto, aby ti, kdo jsou naživu, nežili už sami sobě, ale Tomu, kdo za ně zemřel i z mrtvých vstal.“

2Kor 5,14-15 (26. 3. – 9. 4. 2017)

MIKROČIPOVÉ IMPLANTÁTY

  • Byzantský katolický patriarchát postupně publikuje práce odborníka na problematiku čipů. Rozhodl se je nezištně poskytnout patriarchátu, aby především Rusku, Ukrajině [...]

  • 9. ZÁVĚR + 10. PRAMENY A ODKAZY

    9. Závěr   Tato studie má za cíl informovat o skutečných nebezpečích, která masmédia zamlčují anebo informace překrucují. Má tě [...]

  • 8. TECHNOLOGIE KOMPLEMENTÁRNÍ S MIKROČIPOVÝMI IMPLANTÁTY

    Nyní budeme hovořit, ne však úplně vyčerpávajícím způsobem, o některých existujících technologiích, které mohou být spojeny s čipovými implantáty, aby je [...]

  • 7. DUCHOVNÍ NEBEZPEČÍ ČIPU – NA BIBLICKÉM ZÁKLADĚ

    I když třeba nejste věřící, myslím, že tato kapitola bude pro vás velmi užitečná. Bible obsahuje mnoho důležitých poselství. V poslední [...]

  • 6. CO SE BUDE DĚLAT PRO TO, ABY LIDÉ PŘIJALI MIKROČIPY

    Podkožní mikročip nám bude představen jako perfektní zařízení, takže jej budeme přijímat bez váhání. Ale nezapomeňte: pokud si necháte toto [...]